Bylo mi vyčítáno, že boostre Vedzes se příliš hřejí a že jsou nové a lepší obvody pro návrh DCC zesilovačů. Jako vzor mi byl odkazován obvod IBT2.
 Hledal jsem na webu zapojení s tímto obvodem a nic se mi nelíbilo. Hlavně proto, ze to byly vrabčí hnízda a tak nějak překombinované. Podle mne by měl být booster bez ovládání a teda samo nastavovací. Teda po odstranění chyby se musí sám uvést do provozního stavu.  
 Tak jsem si stáhl datasheet a studoval. Jako největší riziko je popsaný stav, kdy jsou oba vstupy ve stavu “1“, kdy hrozí poškození výstupního můstku. 

Zase jsem o kousíček dál a protože mi lidi vyčítají, ze Oto-MD, (12 tlačítek),  není uživatelsky dokonalý, tak jsem vymyslel 15-tlačítkovou verzi. Protože se na ovladač nevejde celý popis a je tam odkaz na tento web, tak si tímto splňuji povinnost to zveřejnit.

Do dnes jsem používal DCC sniffer na XP a přechodem na W10 jsem tuto možnost ztratil. Proto jsem si navrhl vlastni sniffer pro DCC a Loconet. Původní program snifferu DCC používal železo zvukové karty a ta už prostě na 64-bit platformě nefunguje. Proto jsem si musel navrhnout železo vlastní.

Centrála Centrbox je navrhnuta tak, že se dají vyměňovat plošné spoje s doplňkovými službami. Stabilně je Centrbox dodávaný s čtečkou CV, která je na konektorech s přesně definovanou polohou.

Na setkání v Žilině v srpnu tohoto roku jsem testoval svoje WiFi ovladače a přitom jsem se setkal s padáním ovladačů do červeného módu z důvodu chyb na rozvodu X3. Snad jen z toho důvodu mi bylo umožněno ovladače WiFi otestovat, že s tím byly problémy. Teda klasika, kdy pokažené věci poslouží na dobro jiné věci. Já jsem zase slíbil, že vymyslím tester na Loconet a ovladače, či jsou v normě.

Delší dobu jsem nic nedělal a doma se mi válelo víc kousků ESP01, které jsem si před časem objednal na Aliepress. Tak jsem se do toho pustil a zkusil vymyslet WiFi ovladač do klasické FREMO krabičky.

Nebudu klamat, dalo mi to dost zabrat, vytvořil jsem asi 8 prototypů, které z různých důvodů nevyhovovaly a putovaly do koše. Asi největší problém byl nedostatek informaci o provozu ESP01 a ta provozní omáčka okolo. Nikde se totiž nepíše o chybových hláškách a komentováni chyb, kterých se dopustíte. Jako vždycky je problém s tím, co každý ví, jen já ne. Postupně jsem se dostával do problematiky a s pomoci logického analyzátoru Saleae a osciloskopu jsem získával informace o tom, jak to funguje. Pro mne to byl projekt na zelené louce a bylo to poznat. Však i ten nejdelší maratón začíná tím prvním krokem.

Stavím si malé kolejiště podle vzoru Jafobe (nick na modely.biz) a chtěl jsem čtečku CV zabudovanou do kolejiště tak, aby se nemuselo nic kabelovat a přepojovat. Teda zajet s pomocí ovladače s loko na určené místo, vytáhnout ovládací pultík zpod panelu a nastavovat. A taky umožnit trošku vyšší standard obsluhy. Nechci to dělat moc drahé a složité, aby si to mohl postavit každý trosku zručnější modelář, který aspoň rozezná diodu od odporu. Není to určené pro laiky, je to přece jenom trošku složitá konstrukce.

Po delší době kdy jsem vyrobil několik desítek boostrů Vedzes a tak jsem při tom udělal několik změn a úprav. Není to nic závažné, ale chybí k tomu manuál a tak chci udělat nápravu. Tím taky myslím na případné opravy a úpravy. Teda hlavně doložit hodnoty, jména, rozmístění součástek a schéma.

Mám jiný problém s liniovou detekcí pomoci indukčních členů, kdy se to nedá použít všude a hlavně na určení směru jízdy a následné řezání kolejí na malé kousky. Taky zabudování dalších detekcí do hotového kolejiště může dělat problémy. Proto jsem se nechal inspirovat od řešeni Pater, kde popisuje tuto detekci na bázi analogu pomocí komparátorů. Ten to převzal zase od Geoffa Bunzy. Výhoda tohoto řešení spočívá v neexistenci budícího světla a využívá běžné denní světlo.

Mám dojem, že ještě nikdo nevymyslel ovladač pro lidi, kteří nemají prostor pro pevné kolejiště, ale mají možnost si čas od času postavit kolejiště na koberci nebo velkém stole. Teda si pohrát na 3-4 hodiny a zase to uklidit. Ne každého baví lítat nebo přelézat okolo (přes) kolejiště a tak jsem se pokusil něco a jinak vymyslet. Klasické ovladače mají možnost ovládat vyhybky, ale není vidět, kde ta vyhybka je a kam je nastavená. Prostě tomu chybí plánek kolejiště, který se dá snadno nakreslit a potom ovládat. A o to jsem se pokusil.

S jídlem roste chuť a mne zachutilo používání JMRI a normy SV13 pro programování systémových proměnných v Loconet zařízeních. Tuto normu vymysleli na fóru Loconet-Hackers a celkem se jim to podařilo. Poprvé jsem to použil na ovládání funkcí Oto-MD, je o tom článek na tomto webu. Tento článek popisuje použití normy SV13 na programování SV (systém variabless) v centrále Centrbox. Mne to naučil Petr Šídlo.

Zas uplynula nějaká doba a připomínky uživatelů si vynutily dost nových věcí. Jedná se jen o ovladač Oto s modrým displejem (Oto-MD) , který je vypracovaný do slušné úrovně a je nejvíce požadovaný. Jako hlavní problém popisovaný v tomto článku je používání funkcí zvuků, které na Loconetu zvládá korektně poměrně málo ovladačů.

Asi jeden z největších problémů Loconetu je rozvod silového napětí, kdy plochý kabel a konektory RJ12 6/6 naprosto nestačí na napájení vyhybek a jiných silových věcí. Proto se celkem běžně používá dodatečný rozvod silnější dvojlinkou jako silový rozvod. Dost dlouho mi trvalo, než jsem vybral a otestoval vhodné řešení, které by splňovalo několik důležitých parametrů. Celkem rychle jsem přišel na to, že nejsou vhodné signálové nebo jiné datové vodiče, kde hlavně překáží orientace koncovek a následně možné překříženi vodičů. Tyto vodiče navíc nejsou určeny na proudy nad 1A, který se běžně může vyskytovat u přestavování vyhybek.

Starý Locobuffer už ma svoje odsloužené a má svoje mouchy. Za největší problém považuji neschopnost přenést víc než 32 bajtů v jednom balíku, kdy se stává, že bajty nad toto množství se prostě ztratí. Vyzkoušel jsem asi 10 podobných variant, včetně svých vlastních a nikdy jsem nebyl spokojený. Jedná se hlavně o časování, kdy zpoždění dosahuje velkých hodnot, dokonce až na úrovni celých paketů. Na tento problém jsem narazil, při budování zařízení s ovladačem zhlaví "Pultík", který nemá problém poslat i 50 paketu v řadě za sebou. Proto se to musí ošetřit jinak.

Další problém je nutnost optického oddělení, které odstraní zemnící a "jiné" smyčky.

Při brouzdání po čínské AliExpres burze jsem narazil na palcový displej, který mne zaujal cenou, rozměry a možnostmi. Objednal jsem na zkoušku dva kusy a zkusil jsem to zpracovat do ovladače. Problém je velikost displeje, kdy lidi s vadou zraku budou asi mít problémy to číst.

Začiatkom leta som si k meninám kúpil darček: model parnej lokomotívy 413.073 s tendrom 412.143 (pôvodná rada G7 1 pruských dráh, BR 55.0-6 DRG/DB/DR). Už pri objednávaní modelu v predajni ma predajca upozornil na možnosť dokúpenia zvukového dekodéru s originálnym zvukom aj s reproduktorom ako náhradného dielu.
 

Tento model mi veľmi dlho ležal doma na poličke zabalený v krabičke (od 7/2011 tuším). Aj som na neho zabudol a nedávno som si na neho spomenul, že už odpočíval dosť a mohol by na modulových stretnutiach nejaké tie vlaky potiahnúť. 

V minulém článku o rozdělení layoutu na dvě centrály jsem psal o vyhotovení pro DCC. Teď budu pokračovat o rozdělení Loconetu. Němci dávají přednost hardwarovému řešení pomocí Gateway. Mne osobně to připadá neskutečně složité a přepatnáctěné. Ale je to jejich volba a nemám právo jim do toho kecat.

Mám dojem, že Oto ovladač s modrým displejem je zatím nejlepší, co jsem kdy vymyslel na ovládání lokomotiv přes Loconet. Ale protože mám stále nové nápady, tak se s nimi chci podělit. Ovladač Oto s červeným displejem už nebudu vyrábět, protože má vysoký odběr, nad 12 mA a to mi připadá dost, protože Oto s modrým displejem bere celkově jen asi 5-6 mA, protože modré LED berou na stejnou svítivost zhruba polovičku proudu a to se dá ještě zregulovat na polovičku ubráním svítivosti.

Vymyslel jsem, zhotovil a otestoval modul zhlaví 4-6 ; 6-4 pro řízení modelového nádraží. Spojení mechaniky a elektroniky do jednoho celku je úplně nové a jinak. Teda aspoň si to myslím. ;-)

Můj návrh není určený na vlakodromy, kde jezdí vlaky každých pár vteřin a konec vlaku je ještě v první stanici, když vjíždí do další stanice. Prostě to chce klid a pohodu, jako je obvyklá na modulech. Ale pro větší nebo klubové kolejiště, s více stanicemi, to může být velmi vhodné.

Poprosilo mne par lidí co chtějí přestavovat vyhybky pomocí DCC, abych vymyslel servo přestavník, který je maličký a teda použitelný na domácí kolejiště.. Udělám to jako stavební návod se všemi podklady.

Vyrobil jsem poměrně dost centrál Centrbox a dodával jsem ku nim zabudovanou čtečku CV, která vyžadovala nastavování provozních bodů na správné vyčtení hodnot z EEPROM lokodekodérů. Dost lidí si stěžuje, že asi 5% dekodérů má problémy a je dost obtížné je přečíst. Taky je dost špatné vyčíst dekodéry, které mají zapnuté nějaké funkce.

Klub Ostramo, přesněji M. Černohorský mne poprosil, či bych neudělal rozhraní pro dvě centrály na velké setkání modulové železnice, kde nestačí jedna centrála z důvodu pomalého DCC. Jsou tam dva problémy a to DCC a Loconet. Dnes budu řešit DCC rozhraní. Vycházím z materiálů publikovaných na webu FREMO, kde jsem „trošičku“ pytlačil.

Mám ve zvyku dělat věci jednoduše a tak trochu nadčasově. Není to nové, jen je to udělané trošku jinak. Tím myslím připojení do layoutu. Největší výhoda je, že se nemusí nic nastavovat pomocí jiného programu.Tento modul neumí nic jiné než detekovat a poslat správu, o změně obsazení, paketem s opcode B2.

Zhotovil jsem pro Martina Vaňo ovladač na velké hodiny zvané BigBen. Je to trojice hodin uspořádaná do rovnoramenného trojúhelníka, aby byly vidět ze všech stran. Zvláštností těchto hodin je ovládání na 24V, které je na hranici povoleného pro hračky. Proto jsem odmítnul napájení ze zabudovaného transformátoru 230V a zvolil napájení přes USB nabíječku, která je zcela bezpečná a celkem laciná. Další zvláštnost je násobič napětí koupený v Čině, který maximálně zjednodušuje konstrukci.

Ak potrebujeme detekovať vozidlo na nejakom traťovom úseku, je potrebné vybaviť tento elektronickým detektorom a samotné vozidlo ak sa nejedná o hnacie vozidlo aj nejakou potrebnou umelou záťažou.
 

Jednou mi padnul pohled na Oto s displejem a napadlo mne, že tento ovladač má zabudované hodiny a má neskutečně nízkou spotřebu mezi 3- 4mA. Tak jsem zkusil vyrobit extremně jednoduché hodiny na Loconet, kde bude připojená 2 x AAA baterie a po načtení času se odpojí od Loconetu a hodiny se můžou položit kdekoliv.

Moja flotila Rosničiek sa mi rozrástla na 3 kusy, ale stále som hľadal možnosť ako túto krásnu, ale neposlušnú mašinku zdigitalizovať tak, aby mašinka mala aj osvetlenie. Možností ako to urobiť som videl za tých desať rokov niekoľko, ale stále to bolo v rovine modelárskej, ale do samodomo sa mi nechcelo. Až som natrafil na dekóder, ktorý zhodou okolností vytvoril a vyrába (čo bolo pre mňa šokujúce) skoro kolega, lebo robí vo firme, ktorej dodávam svoje služby. 

Požádal mne Martin Vaňo o centrálu hodin zrychleného času i pro ovladač Oto, který umožňuje zobrazit zrychlený čas a zároveň by centrála dokázala běžet spolu s centrálou Intelibox od Uhlenbrock. Navrhnul jsem mu, že zkusím objednat panely 8x8 dot matrix na zobrazení časových údajů. Tím bude displej větší a bude moci sloužit jako centrální displej pro modulové ježdění.

Objednal jsem si v Číně LED displeje na Centrbox pro Loconet a omylem se mi podařilo objednat 0,32inch LED displeje místo 0,8inch. Rozdíl je dost veliký a nedá se to na nic použít, co mám k dispozici. Úplně náhodou jsem ale zkusil, zda to aspoň vývodově sedí a či se to dá použít jako něčeho náhrada. Celkem mne překvapil velmi nízký odběr tohoto 4-místného displeje a to od 0,4mA až do 2mA na segment jednotlivé číslice. Další zvyšování proudu segmenty číslic už potom nemá vliv na svítivost displeje.

Občas se mne někdo zeptá na hodiny na zrychlený čas pro jezdění podle grafikonu. Hodinových centrál je poměrně dost, ale chybí malé hodiny do stanic řízené po Loconetu. Zkusil jsem navrhnout, něco na způsob IBIS od DPMB. Vycházím z mého článku o centrálních hodinách na tomto webu.

Minule som sa rozhodol si do Bocova postaviť staničné digitálne hodiny. Viem, že tým skôr narodeným sa zafixovali spomienky na klasické ručičkové pri návšteve železničnej stanice, aj keď postupom času už na väčších staniciach začali prerážať zobrazovače Pragotron s preklápajúcimi sa číslami.

Na můj článek se mi ozvalo pár lidí, že vlastně nemám OTO_28 popsaný a nejsou informace o jeho vlastnostech, ovládání nebo stavbě.

Proto to napravím a zkusím Oto_28 popsat a vysvětlit, co všechno je nové. Něco už je popsané v předchozím článku, ale to bylo dost útržkovité.

Je zajímavé, že se začínají odmítat ovladače s enkodéry a je čím dál větší požadavek na ovladače s potenciometrem a přepínačem směru. Asi přece jenom návyky ze starých ovladačů jsou velmi zažité.

Stále na něčem dělám a málo o tom informuji. Píši to hlavně proto, abych dal vědět mým kamarádům, že jsem nezaspal a dál dělám nové a lepší věci. Je to taky o tom, ze některé věci se dají vylepšit a když o tom nenapíši, tak se to nikdo nemůže dovědět.

 Pri testovaní mechanických návestidiel a opakovačov návestí na akcií v Bernolákove sa vyskytol problém v ovplyvňovaní opakovačov elektronikou ovládania mechanických návestidiel.

Už se prodalo „pár“ kousků a tak mám zpětnou vazbu od kolegů modelářů. Nemám problémy s funkčností, ale s různými specialitami, které Loconet někde používá. Jsou tam modifikace, které konstruktérům znepříjemňují život.

Jako první jsem musel zabudovat příkazy na funkce F9 až F28 od Uhlenbrock, které jsou úplně jiné, než používá Digitrax. Vlastně jsem jen doplnil na zpracování Loconet pakety s opcode A3 a D4. Takže teď můžeme bez problémů připojit Profiboss nebo jiné ovladače, pracující pod normou Uhlenbrock. Centrála dokáže sama rozpoznat oba „protokoly“ a “dokonce“ můžou fungovat na společné sběrnici. Centrála ovládá všech 29 funkcí pro lokomotivy.

Aj keď sa zdá, že výrobca sa snaží pri výrobe myslieť na všetko, v tomto prípade mu to až tak nevyšlo. V naftovej nádrži sa pod krytkou nachádza priestor pre oválny reproduktor napr. Uhlenbrock Art.-Nr. 31110 15 x 25 x 12 mm, 0,5 W. Tento reproduktor mi bol popísaný ako nie moc vhodný na ozvučenie, chýbali mu hlavne „basy“. Pre vhodný hranatý reproduktor vyhovoval priestor len nad motorom, ale bolo nutné odstrániť konektor. Tento spôsob digitalizácie popisuje článok Okuliarnik Kuehn a jeho digitalizácia

UPDATE 18.1.2016

Asi je zbytočné predstavovať túto mašinku. Som lokálkáč a týchto dlháňam som sa dlho vyhýbal. Nakoniec som podvolil a 555-ky som pritúlil aj do môjho sveta. A keďže mašina bez zvuku nie je dokončená tak som sa podujal zvukodér "nastrkať" všade kde to budem vedieť.

Ozvučenie 555.1 patrí k tým jednoduchším, aj keď aj tu je pár drobností na ktoré si treba dať pozor. Celá úprava sa dá vybaviť za večer.

V poslední době se mi ozývají lidi, co koupili Z21 a mají problém s se sběrnicí X3, teda spojení Loconetu a slabšího DCC na pinech 1 a 6. A taky se mi ozývají lide, kteří by chtěli používat X2 na napájení příslušenství s pomocí napájení +12V. Proto jsem navrhnul plošný spoj, který umožňuje obě možnosti a osadí se jen to potřebné. Pokud se osadí všechno a je možné to přehazovat mezi oběma možnostmi.

Už delší dobu se mi to sbíralo a tak jsem se rozhodl napsat článek o tom, co dělám okolo Vedzesu. To je zkratka VEDlejší ZESilovač. Je to o bezpečnosti a signalizaci chybových stavů.

Vymyslel jsem a vyrobil centrálu pro Loconet, ve velikosti Miniboxu, protože ten se stal věcí komerční a nedá se běžně koupit, jen postavit made home. Zdrojové soubory do Miniboxu je už docela problém sehnat zadarmo.

Taky jsem se snažil tam zabudovat věci neobvyklé a trošku jinak. Tím myslím modulární sestavu, která by se dala rozšiřovat podle potřeby. Stavbu nedoporučuji úplným laikům, protože hledaní chyb bez měřících přístrojů je problém. Je to někde opravdu dost hustá montáž.

Áno, s Bocom sme sa vrátili práve zo stretnutia TT modulov tradične konaného v Zákupoch pri Českej Lípe. Článok pripravujem. Na tomto stretnutí sa mi dostal do ruky nový model parnej lokomotívy BR38.10 od firmy Tillig vo farbách a šate ČSD. T.j. nejde len o prefarbenú nemeckú mašinu, ale o skutočne ČSD model - až na zvonec.

Digitalizácia tejto krásavice je jednoduchá, lebo je vybavená konektorom pre DCC dekóder. Ale ako sa otvára ?

Tentokrát jsem vymyslel a zhotovil ovladač a přestavník Loconetu na vyhybky z vykuchaného serva a malého procesoru Tina 25. Je to dost maličké a celkem spolehlivé. Zkusil jsem vymyslet i mechaniku, aby to bylo kompletní. Je to vymyšlené tak, ze se to dá použit i na přestavník Želva.

V čem je to jiné? Měl jsem pár diskuzí a z toho vyplynulo, že je určitá postupnost vývoje modeláře. Teda koberec (stůl), potom nějaká deska a potom kolejiště. No a to kolejiště se nestaví hned to nejlepší, ale postupně. Teda koleje, ovládání analog, krajina, budovy, digital loko a potom digi ovládání vyhybek a až úplně poslední jsou digi návěstidla a detekce úseků. Dokonce je nejvíc kolejišť, které vůbec nemají návěstidla a detekci obsazení. Proto je asi největší zájem o samotné digi přestavníky a o další příslušenství není skoro vůbec zájem

Na ovladač Oto verze 1.0 byly připomínky, ze není “sexy“ a je teda škaredý a neergometrický. Tak jsem se trošku potrápil a udělal jsem ho do krabičky od Freda. Snažil jsem se tam i zabudovat připomínky od uživatelů, které jsem dostal a tak je Oto trošičku vylepšený a dobře otestovaný.

Vymyslel jsem elektroniku k servu , kterým se dá ovadat přestavník nebo jiné podobné polohovací zařízení. Chtěl bych popsat zařízení, které je mnohem lepší než klasické modelářské servo, teda aspoň pro železniční modeláře, kteří nejsou spokojeni s původním výrobkem a mají k němu nedůvěru. Ona ta nedůvěra je celkem oprávněná, protože modelářské servo má pro nás spoustu nevýhod. Jako třeba, chvění při nestabilitě napájení, zakmitnutí při zapnutí napájení, obrovská síla, velká rychlost přestavení, citlivost na okolní rušení a ještě pár maličkostí, na které si teď nemůžu vzpomenout. Celkově se jedná o velmi jednoduchý výrobek a tak ho zkusím prezentovat jako stavební návod

Zas mne jeden vyprovokoval, abych vymyslel ovladač, který se může dát do rukou dětem a přitom aby uměl všech 28 funkcí na ozvučené loko. Finance nebyly až tak důležité, ale měl zájem na tom, aby to nebylo přehnaně drahé. Tak jsem za asi čtyři dni vymyslel a zhotovil ovladač OTO.