Zas uplynula nějaká doba a připomínky uživatelů si vynutily dost nových věcí. Jedná se jen o ovladač Oto s modrým displejem (Oto-MD) , který je vypracovaný do slušné úrovně a je nejvíce požadovaný. Jako hlavní problém popisovaný v tomto článku je používání funkcí zvuků, které na Loconetu zvládá korektně poměrně málo ovladačů.
Ve spolupráci s Petrem Šídlem, který vytvořil kompletní GUI rozhraní v programu JMRI se mi konečně podařilo napsat program do ovladače, kdy je umožněné pracovat se zvukovými funkcemi. Úpravy jsou dvě a to program v Oto-MD (Modrý Displej) a zabudované GUI rozhraní do programu JMRI. Myslím, že to nebylo snadné na vzdálenost stovky km a přes různý výklad stejných názvů, kdy jsme se často dohadovali o slovíčka, kterým dával každý jiný význam. Je to určitým způsobem úplná novinka a teda jsme si museli ku sebe najít cestu. Bez něho bych to nedokázal. Vytvoření GUI rozhraní bylo nezbytné, protože mít program, v kterém se nedají měnit parametry, je na dvě věci.
Nejdříve zkusím popsat, co mi na stávajících řešeních vadí :
Jako problém považuji to, že některé zvukové projekty jsou napsané pouze pro uživatele Lenz a Roco a ani tam to nefunguje na 100%, protože to jsou konkurenční firmy a dělají si naschvály. Něco podobné jako Uhlenbrock a Digitrax, kteří podporuji Loconet, ale v poslední době jdou spíše proti sobě.
Centrála Lenz umožňuje nastavit každou funkci jako přepínač nebo tlačítko. Toto centrály Loconet neumí a ani není snaha to vůbec zlepšit. Proto jsem se snažil tento nedostatek odstranit a to formou modifikace ovladače Oto-MD. Dále mi vadí neexistence obnovy funkce F19, která slouží na přepínání sad zvuků a pokud loko ztratí napájení, tak se tato informace ztratí. Co mi dále vadí je hromadné spuštění všech nastavených zvuků, při ztrátě napájení a při zapnutí některé funkce z dané skupiny, po naběhnutí napájení.
Co mi ještě vadí je nutnost dvojitého stisknutí u funkcí F9 – F28, což je zhovadilost. Chová se to jako přepínač.
A taky jsem k tomu přidal mapování funkcí, teda možnost je přesouvat na pozicích mezi sebou.
Jako všechno nic není jednoduché a snadné. Jako nejtvrdší podmínka používání je spojení ovladače Oto-MD se zvukovou loko a programem JMRI. Jinak napsané, tato vychytávka je určená pouze pro dvojici loko a ovladač, které používají stejnou adresu a stejný zvukový projekt, pro který je ovladač Oto-MD optimalizovaný. Je ale obvyklé, že každá loko má svůj ovladač a není zvykem prohazovat ovladače na jinou adresu a loko. Ale i to je řešitelné, protože jednotlivé zvukové projekty jsou na jedno kopyto a stejné funkce ovládají stejné zvuky.
Zabudoval jsem trošku jiné řešeni mapování funkcí :
Současná řešení pomocí nastavení CV v dekodérech umožňuje mapovat funkce, teda přesouvat z pozice na pozici, ale moje řešení je jednodušší a uživatelsky příjemnější.
Ideální je, pokud je to ve skupinách F0-F5, F6-F8, F9-F12, F13-F20 a F21-F28. Přesun v rámci těchto skupin je úplně bezproblémový. Pokud by jste chtěli přesunout funkce mezi různými skupinami, dá se to, ale počítejte s tím, že to může dělat problémy. Například že ta funkce nebude obnovovaná.
Naproti tomu moje řešení umožňuje změnit režim některých funkcí, podle toho, či se používají jako tlačítka nebo přepínač. Dále jsem změnil funkce F9 až F28, že se jim dá přikázat obnovováni stavu, pokud je to nastavené. Dále je možné nastavit funkci F7 jako tlačítko. Například podle tohoto zvukového projektu.
Tabulka je zapůjčená od Jaceka z projektu 842. Jacek je všeobecně právem považován za špičku v projektování zvuků.
Pro uživatele ovladačů Loconet je problém v tom, že zvukové projekty natvrdo předpokládají ovladače Lenz.
Proto vlastně vznikla tato úprava.
Znova musím napsat, že klíčové je GUI rozhraní od Petra Šídla, bez kterého by se nedaly nastavovat parametry Oto-MD. Petr je znalec JMRI, který nemá konkurenci v jeho ovládání, na našem území. Teda musím začít tím, co on vytvořil. Naprosto dokonalé je použití standardu Loconet Systém Variables Programming Message Formats Version 13, což je doplněk standardu Digitrax Loconet PE, kterou se specifikuje používání paketů s opcode E5 a počtem byte 16. Tato norma má dvě výhody a to, že se nepřekládá do signálu DCC a nezasahuje do programování CV v dekodérech. Klidně můžou být vedle sebe CV i SV. Každé se ovládá jiným paketem a opcode. Pro mne pak byla „maličkost“ napsat program do ovladače Oto-MD, který to používá.
Úplným základem je nahrání souboru do JMRI a to konfigurační soubor pro Oto-MD se jménem „PublicDomainjanecek_OTO-MD.xml“, který nadefinuje skupinu (rodinu) pro ovladač Oto-MD. Cesta na zavedení souboru je > Soubor > Import souboru decoderu > kde si najdete soubor, který je tam, kde jste si ho stáhli a dáte volbu >Open>. Tím se nadefinuje nova rodina do tabulek dekodérů. Upozorňuji, že to trvá dost dlouho!
Teď je trošku rozdíl v tom, co máte otevřené. Pokud máte PanelPro, musíte otevřít submenu Evidence a v něm položku Evidence. Pokud máte otevřený DekoderPro, otevře se položka Evidence automaticky.
Toto je prázdná Evidence.
Před přidáním záznamu pro ovladač Oto-MD musíme zvolit způsob programování Programování na hlavní koleji. Dále musíme zvolit Režim programování Cmd Station Op Switches. Teď stisknete volbu „+Nová lokomotiva“ a objeví se tabulka pro nový ovladač, kde musíte vybrat rodinu a typ ovladače a režim programování.
Zde si navolíte adresu ovladače a jeho jméno. Celkem doporučuji dát stejné jméno jako adresu a předponu „Oto-„ lépe se v tom potom orientujete, pokud jich bude víc.
Byl vytvořený zápis do Evidence ovladačů rodiny Oto-MD, kde je použitá adresa 3055 a jméno (ID) Oto-3055.
Číslo 3055 je v žlutém rámečku proto, že není připojený ovladač s touto adresou a není možné se na něj přihlásit. Klikneme na tlačítko Uložit a zavřeme okno. Tím se vytvoří položka Oto-3055 v hlavní evidenci.
Pokud následně kliknete na zatím jediný řádek s číslem Oto-3055 pravým tlačítkem myši a vyberete volbu >Programovat>, tak se otevře menu s parametry pro volbu na ovladač s adresou 3055. Toho samého výsledku dosáhnete stlačením velkého tlačítka vpravo dole >programovat>.
Základní menu pro ovladač s adresou 3055.
Zde můžete doplnit železniční správu, číslo vozidla, výrobce, vlastníka, typ a různé poznámky pro archivaci údajů a potom uložit do evidence.
Základní menu pro volbu adresy:
Tabulka se dá jen číst, protože tato funkce je natvrdo zablokovaná v ovladači, teda se dá změnit jen funkcí Dispatch, kterou ma každý ovladač podle FREMO zabudovaný. Takže pokud chcete jinou adresu, třeba tuto loko s adresou smazat a pomocí volby “+Nova lokomotiva“, v základním menu si musíte nadefinovat jinou. Stejně ta loko bude mít jiné parametry a je nutné si je nadefinovat.
Položky CV1 a CV2 se nedají změnit, protože to je jediné spojení mezi ovladačem, loko a tímto programem, teda adresa. Je to vlastně kopie z tabulky „Základní“, jen ve formátu Loconet.
Tabulka slouží na všeobecný přehled nastavených funkcí. Celkem vážně nedoporučuji se v tom hrabat, pokud nevíte co děláte. Jinak je možné to číst, tím nic nepoškodíte. Problém je v tom, že JMRI neumí rozdělit globální od lokální a teda pokud je někde něco povolené, tak to platí prostě všude. Nejde v jedné tabulce něco zakázat a v druhé to povolit.
Všeobecné :
Zde se nastavují další důležité parametry, jako je jas displeje, či se zobrazují hodiny, zámek na zápis do EEPROM a číslo ID ovladače pro odstranění kolizních adres.
No a konečně se dostáváme k tomu nejdůležitějšímu, proč jsem to vlastně vymyslel :
Tady se mapují funkce a to tak, že každé tlačítko má svoji hodnotu, pod kterou volá příslušnou funkci. Tak jak je to nastavené, to je tovární nastavení, kdy tlačítko 0 vola funkci F0. A to platí taky pro všechny následující funkce. Změna se udělá tak, že do kolonky vedle tlačítka zapíšete číslo funkce, kterou chcete volat. Jak jsem psal dříve, je celkem vhodné se pohybovat v rámci jedné skupiny. Kdo to ale umí a rozumí tomu, může si s tím pohrát. Úplně extrémní případ můžete nastavit, když všude zapíšete 0, tak stisknuti libovolného tlačítka zavolá jen funkci F0
Režim tlačítek :
Fn19 je čas obnovy 4mS x 6 x 17 = 408mS
Zde se nastavuje režim funkcí, teda či se funkce chovají jako tlačítko, přepínač a či je ta funkce obnovitelná.
Asi bude nutné trošičku vysvětlit, co je to obnovování.
Směr, rychlost a prvních 9 funkcí F0-F8 se obnovují v centrále a to tak rychle, jak jen centrála stíhá. Jinak napsané, čím méně loko je na centrále zavěšeno, tím rychleji se tyto údaje obnovují. V poslední době se začínají obnovovat i funkce F9-F12, ale to je dost ojedinělé. Teda funkce od F13 nejsou většinou obnovované vůbec. Vlastně jen centrála DR5000 to umí, ale ta má zas jiné chyby, takže nic moc. Teda používání funkcí nad F13, které by potřebovaly obnovení, je celkem problém, pokud jsou nadefinované jako přepínač. Důvod je v tom, že pokud ztratí loko napájení, tak je nulová šance, ze se ta loko vrátí do původního stavu. Pochopitelně existují výjimky, které si ukládají hodnoty do EEPROM a po mikro výpadku pokračují tam, kde skončily. Ale takových dekodéru zatím opravdu moc není.
Takže doba obnovení má dva významy a použití.
V režimu tlačítko určuje, za jakou dobu se posle uvolňovací paket od toho tlačítka. Je tam čas od 200 ms do 3000 ms. Je to plánované uvolnění tlačítka, podle toho, jak dlouho trvá zvolený zvuk, aby to nebylo useknuté násilně.
V režimu obnova je to zas čas, za který se to znova pošle do DCC kolejí. Zase se může zvolit čas od 68 ms do 1020 ms, podle toho, jak moc vám na tom zaleží. Proto se hodnoty obnoveni pohybují v rozsahu 1-15 x 68 ms. Pokud je tam zapsaná nula, tak je funkce obnovení vypnutá a tlačítko funguje jako v reále, stiskem zapni, uvolněním vypni.
Významy spojení :
Ovladač Oto-MD funguje jako SLAVE, teda, jak si ho nastavíte, tak funguje !
Program do JMRI (na stáhnutí).
K tomuto článku nebol doposiaľ priradený žiadny komentár!
