HUGO 4.1

1/ Hugo má dva způsoby vypínání, vytáhnutím ze sítě Loconetu anebo vypnutí tlačítkem. Oba mají svůj význam, při prvním je důležité, že se už nemusí startovat Hugo a ten se přihlásí automaticky zasunutím a druhý zase tím, že při vypnutí je možnost přečíst adresu lokomotivy na displeji Miniboxu. Je taky možnost nabíjet Huga ze sítě Loconetu a přitom nemusí být zapnutý. V tomto režimu bere úplně vybitý Hugo 6mA>1mA asi po dobu 10 hodin, než se plně nabije. Provozu je schopen po době asi 10 minut, kdy musí být na procesoru napětí asi 2.6V pro spolehlivý provoz.

2/ Snížil jsem spotřebu Huga v provozu na 2mA, při plně nabitém akumulátoru. To jsem dosáhnul zařazením diody D3 před procesor a snížením napájení na 3V. Dále snížením kmitočtu krystalu na 4MHz. V režimu Power-Down má Hugo spotřebu okolo 5uA, což mu zaručuje výdrž, při akumulátoru 60mAh, mezi dobíjením, asi rok času. To jsem dosáhl jiným zapojením, kdy jsem odstranil zbytečný tranzistor a tím i jeho saturaci, která tvrdě ovlivňovala funkci spínacích tranzistorů TxD. Tím jsem mohl zvýšit pracovní odpory až na hranici, která ještě zabezpečuje spolehlivý provoz. Odpojení akumulátoru, v době klidu, od zbytečného odběru, zabezpečuje dioda D3.

3/ V poslední době jsme měli problémy s napájením 1 a 6 pinu zásuvky X3. Napadlo mne použít v napájení dvě LEDky, které snižují zbytečně velké napětí 14V na asi 11V a zároveň indikují spolehlivost rozvodu X3. Zároveň se tím snižuje zbytečné přebíjení akumulátoru. Hugo spolehlivě pracuje jen při jednom napájení z pinu 1 nebo 6, ale indikace chyb se muže hodit. Hlavně ve vztahu k Fredovi, který je na tohle dost choulostivý. Taky boostre nemají rády poloviční buzení a některé to umí pěkně zvorat.

4/ Další úprava je v tom, že Hugo sleduje na sběrnici DCC, zda se tam objeví paket, který poslal po Loconetu. Na to používá odpor R6, který zároveň snižuje nebezpečné přepětí. Na sledování DCC používám jiný algoritmus, než můj obvyklý, který mi poradil Šindy. Jedna se o sledování v čase po 12uS, kdy se Hugo dívá, co je na DCC sběrnici. Procesor sleduje zněnu, která nastala po určitém čase. Pokud jsou dvě změny od sebe vzdálené 4 až 6 „kouknutí“ x 2 , tak je to jedna. Pokud jsou od sebe 8 až 9000 „kouknutí“ x 2 , tak je to nula. Poskládáním bitů do bajtů a bajtů do paketů zjistím, zda je na DCC sběrnici paket, který jsem poslal. Pokud se neobjeví do 500mS , tak se provede celkový reset ovladače a jeho nové přihlášení. Odpor R8 slouží na zdvihnutí potencionálu vodiče, aby při odpojení Huga vytáhnutím, se zase dal zapnout přes přerušení Int0. Přerušení totiž reaguje na nulový potenciál a tak mu ho musím „zabezpečit“.

To je zatím všechno. Může se to zdát málo, ale můžu napsat, že tyhle vychytávky mi daly víc zabrat než vývoj prvního Huga.