Bylo mi vyčítáno, že boostre Vedzes se příliš hřejí a že jsou nové a lepší obvody pro návrh DCC zesilovačů. Jako vzor mi byl odkazován obvod IBT2.
 Hledal jsem na webu zapojení s tímto obvodem a nic se mi nelíbilo. Hlavně proto, ze to byly vrabčí hnízda a tak nějak překombinované. Podle mne by měl být booster bez ovládání a teda samo nastavovací. Teda po odstranění chyby se musí sám uvést do provozního stavu.  
 Tak jsem si stáhl datasheet a studoval. Jako největší riziko je popsaný stav, kdy jsou oba vstupy ve stavu “1“, kdy hrozí poškození výstupního můstku. 

Zase jsem o kousíček dál a protože mi lidi vyčítají, ze Oto-MD, (12 tlačítek),  není uživatelsky dokonalý, tak jsem vymyslel 15-tlačítkovou verzi. Protože se na ovladač nevejde celý popis a je tam odkaz na tento web, tak si tímto splňuji povinnost to zveřejnit.

Do dnes jsem používal DCC sniffer na XP a přechodem na W10 jsem tuto možnost ztratil. Proto jsem si navrhl vlastni sniffer pro DCC a Loconet. Původní program snifferu DCC používal železo zvukové karty a ta už prostě na 64-bit platformě nefunguje. Proto jsem si musel navrhnout železo vlastní.

Na setkání v Žilině v srpnu tohoto roku jsem testoval svoje WiFi ovladače a přitom jsem se setkal s padáním ovladačů do červeného módu z důvodu chyb na rozvodu X3. Snad jen z toho důvodu mi bylo umožněno ovladače WiFi otestovat, že s tím byly problémy. Teda klasika, kdy pokažené věci poslouží na dobro jiné věci. Já jsem zase slíbil, že vymyslím tester na Loconet a ovladače, či jsou v normě.

Delší dobu jsem nic nedělal a doma se mi válelo víc kousků ESP01, které jsem si před časem objednal na Aliepress. Tak jsem se do toho pustil a zkusil vymyslet WiFi ovladač do klasické FREMO krabičky.

Nebudu klamat, dalo mi to dost zabrat, vytvořil jsem asi 8 prototypů, které z různých důvodů nevyhovovaly a putovaly do koše. Asi největší problém byl nedostatek informaci o provozu ESP01 a ta provozní omáčka okolo. Nikde se totiž nepíše o chybových hláškách a komentováni chyb, kterých se dopustíte. Jako vždycky je problém s tím, co každý ví, jen já ne. Postupně jsem se dostával do problematiky a s pomoci logického analyzátoru Saleae a osciloskopu jsem získával informace o tom, jak to funguje. Pro mne to byl projekt na zelené louce a bylo to poznat. Však i ten nejdelší maratón začíná tím prvním krokem.

Asi jeden z největších problémů Loconetu je rozvod silového napětí, kdy plochý kabel a konektory RJ12 6/6 naprosto nestačí na napájení vyhybek a jiných silových věcí. Proto se celkem běžně používá dodatečný rozvod silnější dvojlinkou jako silový rozvod. Dost dlouho mi trvalo, než jsem vybral a otestoval vhodné řešení, které by splňovalo několik důležitých parametrů. Celkem rychle jsem přišel na to, že nejsou vhodné signálové nebo jiné datové vodiče, kde hlavně překáží orientace koncovek a následně možné překříženi vodičů. Tyto vodiče navíc nejsou určeny na proudy nad 1A, který se běžně může vyskytovat u přestavování vyhybek.

Starý Locobuffer už ma svoje odsloužené a má svoje mouchy. Za největší problém považuji neschopnost přenést víc než 32 bajtů v jednom balíku, kdy se stává, že bajty nad toto množství se prostě ztratí. Vyzkoušel jsem asi 10 podobných variant, včetně svých vlastních a nikdy jsem nebyl spokojený. Jedná se hlavně o časování, kdy zpoždění dosahuje velkých hodnot, dokonce až na úrovni celých paketů. Na tento problém jsem narazil, při budování zařízení s ovladačem zhlaví "Pultík", který nemá problém poslat i 50 paketu v řadě za sebou. Proto se to musí ošetřit jinak.

Další problém je nutnost optického oddělení, které odstraní zemnící a "jiné" smyčky.

Při brouzdání po čínské AliExpres burze jsem narazil na palcový displej, který mne zaujal cenou, rozměry a možnostmi. Objednal jsem na zkoušku dva kusy a zkusil jsem to zpracovat do ovladače. Problém je velikost displeje, kdy lidi s vadou zraku budou asi mít problémy to číst.

V minulém článku o rozdělení layoutu na dvě centrály jsem psal o vyhotovení pro DCC. Teď budu pokračovat o rozdělení Loconetu. Němci dávají přednost hardwarovému řešení pomocí Gateway. Mne osobně to připadá neskutečně složité a přepatnáctěné. Ale je to jejich volba a nemám právo jim do toho kecat.

Vymyslel jsem, zhotovil a otestoval modul zhlaví 4-6 ; 6-4 pro řízení modelového nádraží. Spojení mechaniky a elektroniky do jednoho celku je úplně nové a jinak. Teda aspoň si to myslím. ;-)

Můj návrh není určený na vlakodromy, kde jezdí vlaky každých pár vteřin a konec vlaku je ještě v první stanici, když vjíždí do další stanice. Prostě to chce klid a pohodu, jako je obvyklá na modulech. Ale pro větší nebo klubové kolejiště, s více stanicemi, to může být velmi vhodné.

Poprosilo mne par lidí co chtějí přestavovat vyhybky pomocí DCC, abych vymyslel servo přestavník, který je maličký a teda použitelný na domácí kolejiště.. Udělám to jako stavební návod se všemi podklady.

Vyrobil jsem poměrně dost centrál Centrbox a dodával jsem ku nim zabudovanou čtečku CV, která vyžadovala nastavování provozních bodů na správné vyčtení hodnot z EEPROM lokodekodérů. Dost lidí si stěžuje, že asi 5% dekodérů má problémy a je dost obtížné je přečíst. Taky je dost špatné vyčíst dekodéry, které mají zapnuté nějaké funkce.

Klub Ostramo, přesněji M. Černohorský mne poprosil, či bych neudělal rozhraní pro dvě centrály na velké setkání modulové železnice, kde nestačí jedna centrála z důvodu pomalého DCC. Jsou tam dva problémy a to DCC a Loconet. Dnes budu řešit DCC rozhraní. Vycházím z materiálů publikovaných na webu FREMO, kde jsem „trošičku“ pytlačil.