Minibox, stavba, oživení, problémy, změny

Připojil jsem Huga a nic, Hugo v červeném a mrtvo. Tak nastoupil voltmetr, osciloskop, analyzátor logických úrovni a nic, stále to mžouralo červeně. Nakonec to dopadlo, jak to dopadnout muselo, někde jsem něco blbě spojil a všechno odešlo do háje zeleného. Tak jsem znova objednal u Petra aktivní součástky a potom znovu smontoval. Ta samá chyba, tak jsem si řekl, to nejde dělat živelně, to chce systém. Protože jsem si nebyl jistý na 100% kompatibilitou Huga, napsal jsem do Zababova, kde mám objednaných sedm Fredů, o jejich urychlené dodání. Bohužel i tady jsem narazil na nemožnost, kdy „zázraky ihned, nemožné do tří dnů“ se zřejmě nekonají. Nakonec přišla záchrana z úplně nečekaného směru, kdy nás přijel do Prievidze navštívit K. Antalík a dovezl funkční Minibox a Uhlenbrock Freda, který nedokázal spojit s Miniboxem. Nejdřív jsem oživil Antalíkův Fred na RKDCC a následně jsem už bez problémů spojil Minibox a Freda. To se mi podařilo ještě v Prievidzi. Karol se nade mnou slitoval a za odměnu mi půjčil sestavu na testování.

To znamená, že už jsem nemusel hádat a pátrat naslepo a mohl jsem měřit velmi konkrétně a přesně. Takže jsem položil Miniboxy vedle sebe a začal měřit pin po pinu a porovnával hodnoty. Všechny hodnoty však byly stejné na dvě desetinná místa. To přece nemůže být pravda. Takže nastoupil osciloskop a začala piplavá práce s kontrolou tvaru a časování signálů. Najednou Fred i kontrolní program zareagovaly a všechno naběhlo. Že by studený spoj ? Ani náhodou, bohové na mne ušili jinou boudu. Nakonec jsem na to přišel, pin na objímce pod PIC 628 na vývodu 8 byl asi z výroby nebo při manipulaci nalomen a při tepelném šoku, při zapájení, se ulomil. To je ale ta super zrada, že při měřeni voltmetrem, stačilo přitlačení hrotem, aby se spojily obě polovičky pinu a ukazovalo to správnou hodnotu, jako na druhém Miniboxu.

Takže jsem vyfouknul objímku a osadil novou a je po problémech a Minibox funguje bez problémů.

Mechanických změn jsem udělal několik. Upevnění desky jsem udělal jinak, provrtal jsem vrchní díl krabičky a upevnil pomocí konických sroubků. Dále jsem dal jiný chladič a taky jinak upevnil. Jako největší změnu jsem osadil aktivní chlazení pomocí vrtule ze staré 486. Napájení jsem zapojil mezi +5V a +15V , to je rozdíl 10V, který naprosto stačí na uchlazení přístroje. Pokud jsem dal přímo +15V, vrtule byla moc hlasitá a pokud jsem dal jen +5V, vrtule se nerozběhla.

Testovaní Huga na Miniboxe proběhlo k naprosté spokojenosti a nevznikly žádné problémy. Měl jsem zapojeno 7 Hugů staré verze, který má odběr 27mA a součet proudů je okolo 200mA a Minibox to zvládl úplně bez problémů. Druhá verze Huga bere okolo 15 mA proudu, to znamená, že spolupráce s Miniboxem je naprosto bezproblémová. I kontrola na SPY monitoru ukázala korektnost protokolu mezi Hugem a Miniboxem. Třetí verze Huga bere jen 7mA, to je dokonce méně o 30% než originál Fred Fremo.

S Ferom Kocianem spolupracuji na vývoji nové krabičky na Huga, aby nevypadal tak amatérsky. Dále jsem se věnoval vývoji nového Huga po stránce kompatibility a vylepšení jeho parametrů. Ale o tom někdy jindy. Přecházím na nový procesor Atmel 89LP2052, který je minimálně o dvě třídy lepší než 89C2051, kde předpokládám klidový proud Huga okolo 5mA.

Od Karola mám zapůjčeného Uhlenbrock Freda a i ten jsem ověřil na komunikaci a spolupráci s Miniboxem, kde je taky všechno v naprosté pohodě. Uhlenbrock má ale trochu vetší odběr , okolo 15mA při vyšším svitu LEDek a 11mA při nižším svitu.

Přikládám foto, kde je prototyp 3. verze Huga. Dále plošáčik a osazená deska rozčtvorky X3, kde je použit nový typ RJ12. Výhoda a hlavní určení je na montáž na boky traťových modulů, aby se nemusel každý traťový modul vybavovat drahým a složitým rozvodem X3. Je tam kombinace 180st. a 90st. konektoru RJ12. Plošné spoje jsou u mne mání za 40,-Sk a konektory 180st. RJ12 u elsikor@elsikor.sk za 7,-Sk. Devadesát stupňové RJ12 jsou stále velmi nedostatkové a mám objednané 110ks za 20,-Sk/kus.

Další foto je upraveny Minibox s aktivním chlazením.