Nebojte sa prírody VI.

Pavůk mě požádal o napsání článku na téma modelování skal . Nevím, kde vzal tu jistotu,že já jsem ten pravý člověk, který by měl ostatní poučovat, jak se to má dělat. Následující řádky budou určeny spíš pro modeláře, kteří se k výrobě skal chystají nebo nemají odvahu to zkusit . Nic na tom není. Zkuste to. Ti zkušenější to znají a možná umí i líp.Veškeré postupy a technologie, které při výrobě skal používám, už byly dříve publikovány nebo jsem je okoukal od kolegů v Zababově viz.následující odkazy:

Modely skal vyrábím ze sádrových odlitků z vlastnoručně vyrobených forem . K výrobě formy používám obyčejný sanitární nebo stavební silikon běžně dostupný v obchodech. Oproti formování do Lukoprenu jsem schopný s obyčejným silikonem zaformovat naráz celý kámen libovolného tvaru ze všech stran .Sanitární silikon je rovněž pružnější a nehrozí roztržení formy , což se mi u lukoprenové formy stalo. Jediným kriteriem pro mě byla co nejnižší cena a bílá barva silikonu, neboť je v ní dobře vidět málo zaformovaný kámen . Ještě před vlastní výrobou formy je nutné si zvolit nějaký námět. Skálu jsem se snažil modelovat vždy podle skutečnosti a podle toho jsem se snažil sehnat potřebný kámen vhodných rozměrů, členitosti a struktury , která by měla být co nejvýraznější, aby se bylo na co dívat . Za nejvhodnější považuji vápenec, travertin, křemen , břidlici.

Před zaformováním kámen důkladně očistím od hlíny a všech volných částí – sprcha, hadice, tlakový čistič . Po usušení natřu celý kámen separátorem, který zabrání přilepení silikonu na kámen .K tomu účelu používám Bistrol ( tekutý vosk na linoleum) běžně dostupný v drogerii. Je levný a 100% účinný . Kámen natřu 2 x Bistrolem .Druhou vrstvu po zaschnutí první. Povrch kamene bude pak lesklý.

Nyní můžeme nanášet silikon . Nejdříve nanesu silikon do všech prasklin, úžlabí a jiných exponovaných míst a následně po celé ploše kamene . Nezapomeňte si před nanášení silikonu vzít na ruce alespoň igelitové rukavice nebo si zaformujete i ruce . Špachtlí silikon rovno-měrně rozetřu po celé ploše . Doporučuji dělat formu ve 2 tenčích vrstvách než v jedné silné . Stalo se mi, že v místě, kde byla tlustá vrstva silikonu,nedošlo k jeho vytvrzení uvnitř vrstvy , ale pouze na povrchu. Takové místo stačí naříznou ,silikon vymáčknou a nechat zaschnou . Ve 3. vrstvě zesiluji hrany a podmodelovaná místa, kde by mohlo dojít k natržení formy při jejím sejmutí , a kraje formy , aby při odlévání nedošlo k vylití sádry mimo formu . Velké 40 cm dlouhé formy jsem mezi vrstvami vyztužil fasádní síťkou- perlinkou kvůli tuhosti formy. Po zaschnutí silikonu, nejlépe druhý den, můžeme sejmout formu . Pokud byl kámen dobře separován, nemělo by se při ,tom nic stát . Pokud by došlo k poškození formy, stačí trochu silikonu a formu slepíte . Takto lze opravdu zaformovat cokoliv .

K odlévání většinou používám sádru Kittform, ale co seženete, to seženete . Do formy naleju menší množství řidší sádry, abych ji dostal do všech špatně přístupných míst a nevznikaly na povrchu odlitku bublinky .Pomáhám si špejlí, špachtlí, štětcem. Pak vyplním hustší sádrou celou formu . U rozměrnějších odlitků vkládám do sádry fasádní síťku kvůli pevnosti . Větší odlitky odlévám ze 2-3 dávek sádry . Případné vzduchové bublinky, které zůstanou na povrchu odlitku, nechám být . Pokud jsou opravdu velké, stačí trochu sádry a zatmelíte je . Barva je nakonec schová . Skály jsou plné všelijakých děr . Barvit skály můžeme začít hned druhý den po odlití, dokud jsou ještě vlhké . Používám výhradně vodové barvy, protože jsem s nimi dosáhl nejlepších výsledků. Temperové barvy se mi moc neosvědčily .Po zaschnutí změnily odstín . Akrylátové a disperzní barvy jsem vůbec nezkoušel. Každopádně dopo-ručuji vyzkoušet různé barvy, protože co člověk, to názor a co se líbí mně, se nelíbí tobě. Výhodou barvení do vlhkého odlitku jsou přirozenější přechody mezi jednotlivými barvami a odstíny . Barvení bych přirovnal k moření.Čím víc vrstev, tím tmavší. Suchý odlitek doporučuji před barvením důkladně navlhčit i opakovaně v průběhu barvení .Nevznikají tak nepřirozené mapy a skvrny. Vlastní barvení je závislé na hustotě a sytosti barvy. Někdy skálu natírám v podstatě špinavou vodou než barvou – např.vápencovou nebo pískovcovou skálu nebo jiné světlé skály .Barva navzlíná do spár a zvýrazní pouze strukturu a kresbu kamene. V ploše skálu pouze lehce zabarví . Jindy používám hustší barvu – tmavé a vlhké skály, skály v lese atd. Hustší barvou u takových skal nabarvím odlitek po celé ploše. Pak jen světlejšími nebo tmavými odstíny zvýrazním vystupující nerovnosti a strukturu skály. Praskliny a pukliny zvýrazňuji tmavými odstíny.Vystupující nerovnosti zase světlými. Není to však pravidlem. V ploše skály se mohou objevit naprosto odlišné barvy – černá,šedá, hnědá, rezavá, oranžová + zelené lišejníky a řasy.

Proveden je pouze základní nátěr a nyní je čeká ještě poměrně rozsáhlý tuning .Opět jsou odlity z jedné formy. Po dokončení by to však nemělo být poznat. Odlíval jsem je na pískovišti svého syna, kde jsem vytvořil z písku hrubé kopyto v požadovaném zakřivení ( bude to skalní zářez v oblouku), na který jsem položil formu a odlíval . U druhé skály jsem písek vytvaroval zase trochu jinak.

Doporučuji barvit naráz všechny skály, které chci na modelu použít . Druhý den se vám už nemusí trefit odstín. Raději si práci rozdělte na jednotlivé etapy a v jedné etapě vždy natřete všechny skály stejnou barvou a odstínem. Po osazení do kolejiště nabarvím přechody mezi skálou a terénem, případně provedu korekce podle celkového dojmu .Samozřejmě , že je možné provádět barvení skály již osazené do terénu .Mně to přijde trochu nepraktické, ani jsem to nezkoušel. Na závěr můžete hotovou skálu ještě zaprášit prachem smeteným ze silnice před domem. Skála se tak přirozeně zašpiní a zmatní a nebude se lesknout.

Zde se opět dostáváme k námětu skály, který vlastně modeluji. Barva skály není daná jen druhem horniny . Stejně důležité je i místo, kde skála stojí.Myslím tím zeměpisnou orientaci skály – jižní, severní . Na jižní osluněné skále budou barvy světlejší, skála bude barevnější než na skále severní, neosluněné. Na takové skále budou převládat tmavší barvy,bude vlhčí, porostlá mechy a lišejníky . I skála na jižním svahu, pokud bude schovaná v porostu nebo v lese, bude vypadat jinak než holá skála. Proto doporučuji vyrazit na výlet a dívat se a fotit, a pak se pustit do barvení.

Když děláme model skály, můžeme vyrobit i suťové pole, které se kolem skal často vyskytuje. Na výrobu jsem použil křemelinu, která se prodává jako stelivo pro domácí zvířata v obchodech pro chovatele . Pytel 5 kg stojí asi 60 Kč . Křemelina má frakci asi 0 – 10 mm. Přesíváním si vytvořím směsi s různou hrubostí . K barvení používám opět vodové barvy, raději světlejší odstíny .Vlastní suťové pole vytvořím jako ve skutečnosti tak, že suť sypu od vrchu svahu . Větší kamínky se dokutálí až dolů , ty nejmenší zůstanou nahoře. Tím se vytvoří plynulý přechod od jemných po hrubé kameny . Na podklad po suťovým polem jsem použil obyčejnou jílovou hlínu z vlastní zahrady . Na závěr suťové pole zakapu a zalepím řídkým disperzním lepidlem . Po zaschnutí opět použiji prach ze silnice nebo křídy na zmatnění povrchu, aby se neleskl.

Stejným způsobem jako skály vyrábím i odlitky propustků, mostních pilířů a opěrných zdí ze sádry . Model propustku nebo pilíře vyrábím z 3-4 mm tlusté plastové desky, které používají reklamní agentury .Jsou měkké a dá se do nich snadno vyrýt struktura propustku nebo pilíře. Zkoušel jsem rovněž dělat pilíře z polotovarů kamenných zdí od různých výrobců, ale vždy se mi nepodařilo udělat povrchovou úpravu podle svých představ . Tak jsem si z polotovaru zdi od Heki vyrobil model pilíře, zaformoval ho popsaným způsobem a odlil ze sádry. Výsledek vidíte na fotce. Model přilepím disperzním lepidlem na rovnou podložku(plast) do ohrádky, která ohraničí formu a silikonem vyplním. Špachtlí silikon zatlačím opět do všech koutů a rohu, aby se nevytvořily ve formě bubliny , a pak vyplním celou formu . Rovným ocelovým pravítkem zarovnám silikon do ohrádky a počkám na vytvrzení . Příště bych však asi použil Lukopren nebo něco podobného, protože s tím bude lepší práce při zarovnání silikonu do rámečku. K separaci jsem použil opět Bistrol, i když ten neseparuje plast tak dobře jako kámen. Možná by to chtělo vyzkoušet i jiný separátor. Odlévání sádry a barvení je stejné jako u skal . Stejně jako u skal jsem při práci používal fotky skutečných předloh.

Žádná skála není holý kus kamene. Vždycky tam něco roste.Proto na závěr, po osazení skály a propustků do terénu, jsem na skálu doplnil vegetaci. I když se zatím jedná o dočasné provizorium.

Než jsem se dopracoval k přijatelným výsledkům , tak jsem zkazil několik odlitků , ale sádra je naštěstí levná. Když to nevyjde napoprvé, tak to vyjde později. Další výhodou je, že s výrobou skal vám můžou pomoct děti ,pro které to je dobrá zábava . Aspoň nebudou sedět u televize.

Pokud jste to dočetli až sem, tak vám děkuji :-).

Martin Procházka 5.11.2007