Zdeno už v článku tu riešil základnú kontrolu LocoNet rozvodu. JKI ma pred pár mesiacmi nahovoril na komplikovanejší tester podľa DCC Müllera tu, schopný kontrolovať Railsync (DCC na pinoch 1-6) a zároveň indikovať stav a prevádzku na LocoNet pinoch 3-4. Prvá verzia bola testovaná už na Siemense, ďalšie teraz v Kokave. Vyzerá to zatiaľ ako cenovo prijateľná a užitočná pomôcka na overenie toho, či sa v krabičke X3 nachádzajú tie signály, čo sa tam nachádzať majú.

Minule jsem dal na web dvoj-ovladač na loko pod Loconetem, který měl několik nedostatků a které jsem po připomínkách od kolegů opravil a taky pár věcí od objednatele, který taky něco našel. Jsou to drobnosti, ale musely se udělat.

Vymyslel jsem na žádost jednoho modeláře ovladač, který je trošičku jiný než stávající ovladače. Je určen na domácí ježdění pod Loconetem a teda pod IBX, Minibox nebo RKDCC.  Je postaven na  platforme mikropočítače Atmega8 nebo 88, které mi vyhovují po stránce pinové, vestavěných periferií a jiných vlastností (rychlost, spotřeba, dostupnost, cena). 

Vymyslel jsem, nebo taky trochu ukradnul řešení ovládání vyhybek pomocí modelářského serva. Hodně jsem přemýšlel nad digitalizováním Kamenců, ale odrazovalo mne kompletní předělávání pohonů všech vyhybek, které jsou na ruční ovládání. A síla nutná na jejich ovládání je dost značná. Jediné řešení jsem viděl v modelářských servech, které jediné mají sílu na přestavění mých vyhybek. Šnekové provedení jakéhokoli druhu absolutně nevyhovovalo po stránce opotřebení a výdrže. Problém bylo najít nějaké schopné a opakovatelné zapojení, které by mne zároveň nezlikvidovalo po finanční stránce.

Je dost zajímavé, že na ovládání lokomotiv přes Loconet je poměrně dost věcí, např. Minibox, Daisy, Intelibox, EasyDCC,RKDCC, Pikosmeti a jiné podobné zařízení. Ale jen málo z nich podporuje ovládání příslušenství přes sběrnici Loconet. Většinou je to překladem do DCC protokolu, který má však jednu obrovskou nevýhodu, že je pouze jednosměrný. Nevzpomínám klony Lenzu(RS485) a například Zimo(CAN) , protože ty mají jinou sběrnici a nejdou přímo použít na Loconet.Jsou však mezi námi modeláři, kteří investovali korunky do Rail-Co, neboli Train-controlleru a na ten u nás pomalu neexistuje železo, které by ho podporovalo. Já osobně nemám Train rád, protože nemá naše návěstidla, ale „prý“ se to dá dodělat. Nevím jak, ale pokud má někdo schopnosti, může je využít a ty návěstidla vymyslet a dodělat.

Sliboval jsem, že udělám další úpravy Huga a tak jsem něco vymyslel. Jsou to celkem malé úpravy , ale myslím, že se dílo podařilo

Již dlouho používám k detekci obsazení koleje indukčně-transformátorovou vazbu a dá se napsat , že jsem už profesně zatížen na tohle vynikající řešení. Má jen jednu obrovskou nevýhodu, že se nedá použít na stejnosměrné napájení. Řešení popsané v návodu k Miniboxu se mi zdálo být trošku těžkopádné a komplikované, proto jsem navrhnul řešení po svém. Jestli je lepší a funkčnější, nechám na posouzení jiným.

Upozorňuji, že toto schéma je jen informativní a je nakreslené jen pro tuto příležitost. Jsou zaměněny piny, kvůli přehlednosti, mezi sebou. Nenavrhoval jsem nový plošný spoj, všechny úpravy se dají udělat na tom původním plošném spoji.

Postavil jsem ovladač lokomotiv na sběrnici Denet a Loconet a nazval Hugo4, protože je to už čtvrtá verze, kterou jsem postavil. Dokonce jsem uvažoval o přejmenování, protože je natolik jiný, ze by si to zasloužil. Hugo je určen na setkání železničních modulových modelářů, kde se využívá větší počet ovladačů a boostru. Dá se využít i na domácím kolejišti, ale protože podporuje jen jednu loko, musí jich být více, aby to mělo smysl. Ale Hugo je natolik laciný, že se oplatí ho koupit a využívat i doma.

Ak máte verziu MINIBOxu bez vnútorného ACK (asi áno, lebo verzia ALL-IN-ONE sa ešte len testuje) - máte asi podobnú skúsenosť ako ja. Hlavne keď sa testuje nastavenie mašín, je nutné neustále cvičiť s konektormi - čo nie je veľmi pohodlné. Preto som riešil "bypass"...

Pre napájanie MiniBox-u odporúčame aj použitie konkrétneho spínaného zdroja. Problémom použitia takéhoto zdroja je celkový pokles napájacieho napätia silovej časti v MiniBox-e spôsobeného dvoma súčiastkami. Tento pokles nie je kritický, ale spôsobuje, že napr. pri nastavovaniach (kedy je použitie MiniBox-u priamo bez boostra najpravdepodobnejšie) nie je lokomotíva napájaná dostatočným napätím a nastavenia nezodpovedajú predstavám po položení lokomotívy na koľajisko, ktoré sa napája cez booster.

Nedávno proběhl návrh a mala diskuze na novy ovladač. Zkusím sepsat svůj názor a podstatu věci na to, aby se mohlo vůbec začít. Jedna se o úplně novy přístup, proto by bylo dobré, si práci rozdělit.

Súčasný FRED je low-cost ovládač na Loconet zbernicu. Bol vyvinutý v r. 1998, teda už je to dosť „dávno“. Spoliehal sa na vtedajšiu súčiastkovú základňu - vtedy najmodernejší jednočip PIC 16F84. Doba ale pokročila a bolo by žiadúce vytvoriť niečo čo bude môcť byť alternatíva k Fredovi a pritom to bude jednoduchšie na stavbu, lacnejšie a bude mať lepšie funkcie. V Nemecku síce už rok existuje nová verzia "FREDi", ale údajne sú s ním problémy a jeho zverejnenie sa stále odďaluje. Je postavený na čipe Atmel.

Konečně jsem dostal součástky na stavbu Miniboxu. Ještě ten večer jsem Minibox poskládal a oživil. Naběhlo RUN a pomlčka. Řekl jsem si Huráááá , mám to za sebou. To jsem si ale dal, bohové se usmáli nad mojí drzostí a jaksepatří ji potrestali.