Áno, s Bocom sme sa vrátili práve zo stretnutia TT modulov tradične konaného v Zákupoch pri Českej Lípe. Článok pripravujem. Na tomto stretnutí sa mi dostal do ruky nový model parnej lokomotívy BR38.10 od firmy Tillig vo farbách a šate ČSD. T.j. nejde len o prefarbenú nemeckú mašinu, ale o skutočne ČSD model - až na zvonec.

Digitalizácia tejto krásavice je jednoduchá, lebo je vybavená konektorom pre DCC dekóder. Ale ako sa otvára ?

Tentokrát jsem vymyslel a zhotovil ovladač a přestavník Loconetu na vyhybky z vykuchaného serva a malého procesoru Tina 25. Je to dost maličké a celkem spolehlivé. Zkusil jsem vymyslet i mechaniku, aby to bylo kompletní. Je to vymyšlené tak, ze se to dá použit i na přestavník Želva.

V čem je to jiné? Měl jsem pár diskuzí a z toho vyplynulo, že je určitá postupnost vývoje modeláře. Teda koberec (stůl), potom nějaká deska a potom kolejiště. No a to kolejiště se nestaví hned to nejlepší, ale postupně. Teda koleje, ovládání analog, krajina, budovy, digital loko a potom digi ovládání vyhybek a až úplně poslední jsou digi návěstidla a detekce úseků. Dokonce je nejvíc kolejišť, které vůbec nemají návěstidla a detekci obsazení. Proto je asi největší zájem o samotné digi přestavníky a o další příslušenství není skoro vůbec zájem

Na ovladač Oto verze 1.0 byly připomínky, ze není “sexy“ a je teda škaredý a neergometrický. Tak jsem se trošku potrápil a udělal jsem ho do krabičky od Freda. Snažil jsem se tam i zabudovat připomínky od uživatelů, které jsem dostal a tak je Oto trošičku vylepšený a dobře otestovaný.

Vymyslel jsem elektroniku k servu , kterým se dá ovadat přestavník nebo jiné podobné polohovací zařízení. Chtěl bych popsat zařízení, které je mnohem lepší než klasické modelářské servo, teda aspoň pro železniční modeláře, kteří nejsou spokojeni s původním výrobkem a mají k němu nedůvěru. Ona ta nedůvěra je celkem oprávněná, protože modelářské servo má pro nás spoustu nevýhod. Jako třeba, chvění při nestabilitě napájení, zakmitnutí při zapnutí napájení, obrovská síla, velká rychlost přestavení, citlivost na okolní rušení a ještě pár maličkostí, na které si teď nemůžu vzpomenout. Celkově se jedná o velmi jednoduchý výrobek a tak ho zkusím prezentovat jako stavební návod

Zas mne jeden vyprovokoval, abych vymyslel ovladač, který se může dát do rukou dětem a přitom aby uměl všech 28 funkcí na ozvučené loko. Finance nebyly až tak důležité, ale měl zájem na tom, aby to nebylo přehnaně drahé. Tak jsem za asi čtyři dni vymyslel a zhotovil ovladač OTO.

Už delší dobu mi leží na stole „Matka, hodinová ústředna“, kde jsem spojil až tři protokoly a jeden analog do jednoho přístroje (krabice). Tak nějak jsem dostal chuť napsat o tom článek, jak jsem to vymyslel a zhotovil. Už jsem několik hodinových ústředen zhotovil a tak mám základ na to, spojit několik věcí dohromady.

Návestidlá pri prevádzkovom modulovom stretnutí vylepšia kvalitu jazdenia, pretože posúvajú modelovú prevádzku bližšie ku skutočnej. Fírom je jasné, či môžu do stanice vojsť alebo prípadne z nej odísť aj bez ústnych a nie vždy jednoznačných inštrukcií. Mechanické návestidlo je vidieť zďaleka, je však vďaka jemnému pohonu pomerne dengľavé. Svetelné návestidlo mechaniku nepotrebuje, ibaže nie je vždy dobre viditeľné. Okrem iného asi aj preto, že svieti smerom rovnobežným s koľajou, nakoľko má naň hľadieť rušňovodič v lokomotíve a nie osoba vyskytujúca sa na bočnej strane modulu. Takže zistenie, že čo to vlastne svieti na návestidle, si občas vyžaduje vopchať hlavu medzi vyššie objekty (stromčeky, lampy). A z toho majiteľ modulu radosť oprávnene nemá, keďže hrozí ich poškodenie. Tu je ideálne použiť návestný opakovač pre moduly, povedzme podľa Zababova, no tam je skôr iba informácia o dobrom nápade a nie použiteľný návod. Preto tu popisujem podrobnejšie, ako som riešil opakovač ja.

V článku o hodinovej ústredni tu som v závere predviedol prototyp hodinových staničných digitálov (digitálnych hodín umiestnených priamo v stanici a ukazujúcich zrýchlený modelový čas). Výhody staničných digitálov sú predovšetkým v tom, že obsluha stanice a fírovia si nemusia vykrúcať krk, aby videli veľké hodiny kdesi na stene alebo BigBen v strede miestnosti. A najmä pre menšie deti je vhodnejšia digitálna informácia než obvyklé ručičkové analógové hodiny bez číslic, však aj zošiťáky máme s číslicami… Posielanie digitálnej dátovej vety je spoľahlivejšie voči analógovým impulzom aj v tom, že ak hodiny nezachytia niektorú zmenu času, ďalšia informácia o novom čase hodiny napraví na správnu hodnotu. Hodiny som však nenavrhoval len pre digitálne dáta IBIS (európska dátová zbernica pre prostriedky verejnej dopravy) používané v BA Railnete, ale aj pre obvyklý analógový systém +-12/24V, ktorý je na stretnutiach omnoho rozšírenejší než akékoľvek digitálne riešenia, a to nielen v našich končinách.

Po delší době jsem zase na podnět kamaráda z Povážské Bystrice vymyslel ovladač serva, kde jsem se snažil omezit různé nešvary, které se při použití serva vyskytují. Při debatě a odlaďování jsme zkoušeli přidávat různé vychytávky, které nás napadli. Původně to měl byt jen ovladač serva a při zjištění, že máme dost prostoru v paměti a pinů na ovládání návěstidla a detekce, tak jsme to tam přidali. Ovladač je řízen přes Loconet, protože ovládání přes DCC je bez zpětné vazby a nedalo by se to využít na závislé ovládání spolupracujících prvků. Tato trojkombinace je vlastně základní stavební prvek při návrhu a stavbě jakéhokoli nádraží. Pokud se nad tím zamyslíte, tak na každou přidanou kolej do nádraží potřebujete dva ovladače, z obou stran. Je poměrně výhodné je použít, i když hned nepoužijete detekci a návěstidla. Ono po čase přijdete na to, že návěstidla a detekce jsou velice užitečné věci a pokud máte předpřípravu, tak to ničemu neuškodí.

Prevádzkové stretnutie potrebuje hodiny a zdroj hodinových impulzov na jazdenie podľa GVD. Na stretnutí sa totiž jazdí pri zrýchlenom čase, obvykle je to od 1:2 po asi 1:6, čiže modelová minúta trvá 30 sekúnd alebo aj 6 sekúnd. Prečo je to tak, som vysvetlil aj v článku o prevádzkových stretnutiach tu v prvom odstavci časti o Grafikone. Okrem obvykle používaných analógových hodín používame pri BA stretnutiach aj nástenné digitálne, najmä pre menšie deti je ešte trocha komplikované odčítavať analógové hodiny, navyše tie bez číslic. Aj kvôli tomu bolo potrebné vyvinúť poriadnu hodinovú ústredňu.

Okolo Loconet ovládačov odznelo nielen na tomto webe mnoho viac či menej zápalistých diskusných príspevkov a aj keď osvedčený FRED(i) v širokej modulovej verejnosti stále vedie, občas nie je na škodu vyskúšať aj niečo iné. Tento článok má za cieľ urobiť minirecenziu Zdenovmu ovladaču Ewa popísaného tu, ktorý je určený na súčasné ovládanie dvoch lokomotív. To je praktické hlavne na postrk/priprah a aj domáce jazdenie s dvoma nezávislými lokomotívami.

Ak dostanete na svoj ovládač takúto nálepku - na koho sa hnevať? Niekomu sa to ešte nestalo, niekomu sa to stalo už 3 razy - ako mne. O čo ide? V princípe sa začne len tak z ničoho nič prehrievať FRED(i) alebo sa tvári ten Váš ovládač, že skratuje rozvod Loconetu. Zvyčajne ide o napájaciu usmerňovaciu diódu - ktorá odišla do zaslúženého odpočinku. 

Kde je? Prečo sa to deje? Ako tomu zabrániť?

Do podobných lokotraktorov som zamilovaný. Preto som očakával tento model od prvej chvíle ako výrobca ohlásil, že pripravuje úplne prepracovaný nový model V36 (T334). Keď prišla krabička bol som nad mieru spokojný - vyvahadlované kolesá, osvetlenie modelu, jemné prevedenie. Nečudo, že som ihneď chcel dať do vnútra DCC dekóder a prebehnúť ho.

Toto mala byť ľahká úloha, tak na 10 sekúnd. Podľa popisu modelu má obsahovať konektor na pripojenie DCC podľa NEM. Všetko je tak, ale aj inak.

Digitalizácia tohto modelu nie je zložitá. Teda ak nechceme zvuk. Vezmeme dekodér s konektorom NEM651, zasunieme a jazdíme. Maximálne niečo nastavíme. Ozvučenie je vlastne tiež jednoduché, len s drobnou komplikáciou 

Minule jsem napsal článek o dělení layoutu pomocí dost složitých monster. Je pravda, že člověk vychází jen z těch informací, které má k dispozici a pokud není možnost se poradit, je to dost nepříjemná cesta. Ale potom mne kopla múza a vymyslel jsem řešení, které je mým ideálem a to v jednoduchosti a principu. Princip je velmi jednoduchý, ale myslím, že pochopit ho, bude pro někoho docela problém.