Bylo mi vyčítáno, že boostre Vedzes se příliš hřejí a že jsou nové a lepší obvody pro návrh DCC zesilovačů. Jako vzor mi byl odkazován obvod IBT2.
 Hledal jsem na webu zapojení s tímto obvodem a nic se mi nelíbilo. Hlavně proto, ze to byly vrabčí hnízda a tak nějak překombinované. Podle mne by měl být booster bez ovládání a teda samo nastavovací. Teda po odstranění chyby se musí sám uvést do provozního stavu.  
 Tak jsem si stáhl datasheet a studoval. Jako největší riziko je popsaný stav, kdy jsou oba vstupy ve stavu “1“, kdy hrozí poškození výstupního můstku. 

Zase jsem o kousíček dál a protože mi lidi vyčítají, ze Oto-MD, (12 tlačítek),  není uživatelsky dokonalý, tak jsem vymyslel 15-tlačítkovou verzi. Protože se na ovladač nevejde celý popis a je tam odkaz na tento web, tak si tímto splňuji povinnost to zveřejnit.

Do dnes jsem používal DCC sniffer na XP a přechodem na W10 jsem tuto možnost ztratil. Proto jsem si navrhl vlastni sniffer pro DCC a Loconet. Původní program snifferu DCC používal železo zvukové karty a ta už prostě na 64-bit platformě nefunguje. Proto jsem si musel navrhnout železo vlastní.

Na setkání v Žilině v srpnu tohoto roku jsem testoval svoje WiFi ovladače a přitom jsem se setkal s padáním ovladačů do červeného módu z důvodu chyb na rozvodu X3. Snad jen z toho důvodu mi bylo umožněno ovladače WiFi otestovat, že s tím byly problémy. Teda klasika, kdy pokažené věci poslouží na dobro jiné věci. Já jsem zase slíbil, že vymyslím tester na Loconet a ovladače, či jsou v normě.

Delší dobu jsem nic nedělal a doma se mi válelo víc kousků ESP01, které jsem si před časem objednal na Aliepress. Tak jsem se do toho pustil a zkusil vymyslet WiFi ovladač do klasické FREMO krabičky.

Nebudu klamat, dalo mi to dost zabrat, vytvořil jsem asi 8 prototypů, které z různých důvodů nevyhovovaly a putovaly do koše. Asi největší problém byl nedostatek informaci o provozu ESP01 a ta provozní omáčka okolo. Nikde se totiž nepíše o chybových hláškách a komentováni chyb, kterých se dopustíte. Jako vždycky je problém s tím, co každý ví, jen já ne. Postupně jsem se dostával do problematiky a s pomoci logického analyzátoru Saleae a osciloskopu jsem získával informace o tom, jak to funguje. Pro mne to byl projekt na zelené louce a bylo to poznat. Však i ten nejdelší maratón začíná tím prvním krokem.

Asi jeden z největších problémů Loconetu je rozvod silového napětí, kdy plochý kabel a konektory RJ12 6/6 naprosto nestačí na napájení vyhybek a jiných silových věcí. Proto se celkem běžně používá dodatečný rozvod silnější dvojlinkou jako silový rozvod. Dost dlouho mi trvalo, než jsem vybral a otestoval vhodné řešení, které by splňovalo několik důležitých parametrů. Celkem rychle jsem přišel na to, že nejsou vhodné signálové nebo jiné datové vodiče, kde hlavně překáží orientace koncovek a následně možné překříženi vodičů. Tyto vodiče navíc nejsou určeny na proudy nad 1A, který se běžně může vyskytovat u přestavování vyhybek.

Starý Locobuffer už ma svoje odsloužené a má svoje mouchy. Za největší problém považuji neschopnost přenést víc než 32 bajtů v jednom balíku, kdy se stává, že bajty nad toto množství se prostě ztratí. Vyzkoušel jsem asi 10 podobných variant, včetně svých vlastních a nikdy jsem nebyl spokojený. Jedná se hlavně o časování, kdy zpoždění dosahuje velkých hodnot, dokonce až na úrovni celých paketů. Na tento problém jsem narazil, při budování zařízení s ovladačem zhlaví "Pultík", který nemá problém poslat i 50 paketu v řadě za sebou. Proto se to musí ošetřit jinak.

Další problém je nutnost optického oddělení, které odstraní zemnící a "jiné" smyčky.

Při brouzdání po čínské AliExpres burze jsem narazil na palcový displej, který mne zaujal cenou, rozměry a možnostmi. Objednal jsem na zkoušku dva kusy a zkusil jsem to zpracovat do ovladače. Problém je velikost displeje, kdy lidi s vadou zraku budou asi mít problémy to číst.

V minulém článku o rozdělení layoutu na dvě centrály jsem psal o vyhotovení pro DCC. Teď budu pokračovat o rozdělení Loconetu. Němci dávají přednost hardwarovému řešení pomocí Gateway. Mne osobně to připadá neskutečně složité a přepatnáctěné. Ale je to jejich volba a nemám právo jim do toho kecat.

Vymyslel jsem, zhotovil a otestoval modul zhlaví 4-6 ; 6-4 pro řízení modelového nádraží. Spojení mechaniky a elektroniky do jednoho celku je úplně nové a jinak. Teda aspoň si to myslím. ;-)

Můj návrh není určený na vlakodromy, kde jezdí vlaky každých pár vteřin a konec vlaku je ještě v první stanici, když vjíždí do další stanice. Prostě to chce klid a pohodu, jako je obvyklá na modulech. Ale pro větší nebo klubové kolejiště, s více stanicemi, to může být velmi vhodné.

Poprosilo mne par lidí co chtějí přestavovat vyhybky pomocí DCC, abych vymyslel servo přestavník, který je maličký a teda použitelný na domácí kolejiště.. Udělám to jako stavební návod se všemi podklady.

Vyrobil jsem poměrně dost centrál Centrbox a dodával jsem ku nim zabudovanou čtečku CV, která vyžadovala nastavování provozních bodů na správné vyčtení hodnot z EEPROM lokodekodérů. Dost lidí si stěžuje, že asi 5% dekodérů má problémy a je dost obtížné je přečíst. Taky je dost špatné vyčíst dekodéry, které mají zapnuté nějaké funkce.